Letošní tábor se konal od 17. do 31.7.2010 v tábořišti Oslavka nedaleko Velkého Meziříčí. Tábořiště jsme měli zapůjčené od brněnských Pionýrů a jak jsme hned první den zjistili, nebylo moc připravené na deštivé počasí - možná proto, že prvních 14 dní prázdnin pořád jen svítilo sluníčko.

Jako první přijeli na tábořiště "hlavas" Tomáš a hospodářka Jana a chvilku po nich i náklaďák s věcmi. Po převzetí tábořiště začali vykládat náklaďák a nakonec museli trochu zrychlit kvůli SOS volání zdravotnice Kláry a kuchařky Lenky, které šly s dětmi pěšky od vlaku. Bylo pěkné vedro, děti už byly po čtyřhodinové cestě unavené a muselo se pro ně dojet. Jen co si na tábořišti všichni rozebrali svá zavazadla a začali se zabydlovat ve stanech, spustil se liják a když přestal, zjistili jsme kam všude natekla voda. Možná by bylo rychlejší vyjmenovat kam voda nenatekla...

V neděli jsme si tábořitě upravovali k obrazu svému - byly určeny čtyři týmy a každý tým dostal své úkoly. Stavěl se stožár, vyráběla koza na řezání dříví, polička do umývárky, zábradlí ke schodům, uklízelo se v kuchyni a v hangáru (sklad materiálu), vyráběly se cedulky na stany, věšely nástěnky a podobně. Večer pak vedoucí postavili týpí a konalo se první setkání s indiánským náčelníkem Sedícím buvolem, čímž se zahájila celotáborová hra.

V pondělí se ještě doupravoval tábor a většinu dne zabrala příprava táboráku. Navečer při sprchování Kačce uklouzla noha a my jsme poprvé navštívili nemocnici v Mostišti. Nemocnice je sice krásná a v pěkném prostředí uprostřed přírody, ale byli bychom raději kdybychom tam nemuseli:-) Naštěstí se ukázalo, že nic není zlomené, ale jen pohmožděné, Kačka dostala ortézu a krásné barevné berličky a po návratu do tábora jsme stihli ještě i kousek táboráku.

Další den bylo na programu "školení" - povídali jsme si o morseovce a šifrách, orientaci podle mapy a buzoly, zdravovědě a uzlech. O přestávkách mezi jednotlivými tématy jsme se byli zchladit v řece u tábora, bylo totiž docela horko. Večer při hře, v které se sbíraly suroviny potřebné k vaření, nás navštívila kontrola z Pionýra. Byli jsme pochváleni a co o našem táboře napsali se můžete dočíst zde (hledejte až skoro dole, moc toho sice není, ale i tak máme radost:-)

Ve středu jsme stavěli kánoe a následně s nimi závodili ve vyznačené trati v lese. Odpoledne jsme se šli zchladit do řeky a při té příležitosti absolvovali další etapu - přechod přes řeku s nožem (papírovým) v zubech nebo puškou (dřevěnou) v ruce, byla to velká legrace. A protože jsme vody pořád ještě neměli dost, vydali jsme se k nedalekému jezu abychom se pořádně vycachtali.

Na čtvrtek byl naplánovaný celodenní výlet do Velkého Meziříčí, kde jsme nakonec změnili program a celé odpoledne strávili na koupališti s tobogánem. Předtím jsme stihli alespoň vystoupat na věž, rozhlédnout se po okolí a prozkoumat náměstí. Večer pak všichni podepsali přísahu, že se vynasnaží, aby mohli být přijati do kmene Asinibojnců.

Pátek byl ve znamení indiánských soubojů a příprav na déšť. Podle předpovědi totiž měl propršet celý víkend, museli jsme tedy ucpat dírky ve střeše nad kuchyní, zakrýt igelitem mezery pod střechou kuchyně, uvázat pořádně celty stanů k podsadám, přikrýt věci v hangáru v místech kde prosakuje celta (takže vlastně všude:-) a přehodit plachty přes stany do kterých teče. Odpoledne jsme se vydali na cestu podle azimutu a večer si pekli nad ohněm hady z těsta, bohužel nás ale vyhnal déšť.

Protože o víkendu opravdu pršelo, hráli jsme hry v jídelně (v místech kde nepršelo) a v sobotu večer byla další návštěva v týpí, tentokrát nás přivítal nejstatečnější bojovník kmene Asinibojnců. V neděli jsme chvílemi mohli být i venku, tak jsme si zahráli lakros a ringo a nakonec si zastříleli lukem.

Na začátku dalšího týdne jsme vyrazili na puťák. Přes počáteční problémy se zabalením a pobráním všech věcí (ten velký batoh opravdu nebyl v seznamu věcí napsaný jen tak pro legraci...) jsme nakonec vyrazili a přes několik stanovišť úspěšně došli do cíle, kde se skrýval poklad. Kdyš jsme stavěli stany a rozdělávali oheň, byla už tma, ale všechno jsme zvládli. Druhý den po snídani jsme se vydali podle mapy dál a došli až do Náměšti nad Oslavou odkud jsme jeli zpátky autobusem.

Ve středu nám opět pršelo, tak jsme výrobu totemů museli přesunout do jídelny, i tak se ale myslím povedly. Když se počasí umoudřilo, zahráli jsme si ringo a večer opět navštívili náčelníka v týpí.

Ve čtvrtek jsme si zahráli několik dalších indiánských her a před obědem vyrazili hrát fotbal na nedaleké hřiště. Zápas to byl opravdu památný, tolik raněných jsme snad nikdy neměli... Většinou to byly jen boule a modřiny, až na Ondrův otřes mozku s kterým poté strávil celé odpoledne v Mostišti a následující den a půl na pozorování v jihlavské nemocnici... Ten den jsme si večeři připravovali sami - dělali jsme kuře v alobalu pečené na horkých kamenech a popelu v zemi. Málem jsme byli bez večeře protože zase začalo pršet, ale nakonec to dobře dopadlo. Večer potom vypukla utajovaná oslava Tomášových narozenin.

Předposlední den jsme si zpestřili lanovými aktivitami a zakončili táborákem, u kterého se vyhodnotila celotáborová hra. Všichni účastníci byli přijati do kmene a vykouřili dýmku míru.

V sobotu se už jen balily věci, uklízelo tábořiště, nakládalo a nakonec jsme (ač neradi) museli odjet domů. Pro vedoucí tím ale tábor neskončil, v neděli nás čekalo ještě vyložení dodávky v oddílovém skladu a dosušení týpí...

Účastníci tábora:

Fotky z tábora naleznete ve fotoalbu.

Článek byl vytvořen v srpnu 2010, poslední aktualizace 4.10.2010.